magnetická orientace, magnetické usměrňování

1: usměrnění přístroje na stanovisku do směru místního magnetického meridiánu podle deklinační magnetky 2: součást připojovacího měření; představuje specifickou důlně měřickou úlohu, jejímž účelem je přenesení polohy bodu a směru do dolu tak, aby bylo možno připojit důlní bodové pole na povrchové a usměrnit navzájem tak, aby se mohla určovat poloha bodů důlního bodového pole ve stejné souřadnicové soustavě jako na povrchu